Myslíme na budoucnost ..

Pravda o volbách

Kdysi, za vlády jedné strany říkali Šimek s Grossmanem: “Vážení občané, blíží se volby. Nač to před vámi tajit. Vždyť my vás k těm volbám potřebujeme. Na vás záleží, jestli zvolíte stranu, anebo stranu.”
No a když se podíváte na skutečný výsledek vítěze voleb minulých, pak slovo “vítěz” bledne až do ztracena. Nazvat to vítězstvím je troufalost, otázkou však zůstává, kdo tedy vyhrál, občan?
Jak pravil jeden český klasik: Psi se rvou o kost. Vezmi jim ji a oni přestanou.

minulá volební účast
vítěze volilo
vítěz tedy zastupoval
0
Počet stran a hnutí
0
počet voličů
0
Rozpočet města v tis.
0
Počet obyvatel

Lidé z naší kandidátky

Nerozum a demagogie jsou objekty, na které se člověk spolehnout nemůže. Mnozí vedoucí politikové jsou společensky bezvýznamní, charakterově podlí a pro svůj úřad naprosto nepřipravení. Někteří z nich jsou pouze levní demagogové, jiní zbohatlíci, kteří svůj politický mandát prostě koupili. Je dost i těch, kteří se řídí pouze nízkými stranicko-politickými předsudky a jinak nevědí zhola nic.

John Fitzgerald Kennedy

Náš program

Mágové, jasnovidci nebo astrologové se obvykle vyjadřují dvojznačně tak, aby se to hodilo na každou situaci. Když vám řeknou „jste mírný člověk, který se ale umí prosadit``, máte radost, že vám přiznali tyto dvě ctnosti, třebaže si vzájemně protiřečí. Proto mágům obchody jen kvetou. Připomínat, že se politikové obecně vyznačují obdobným chováním je asi zbytečné, nu snad chtějí být také trochu mágy a jasnovidci. Co však je poněkud zarážející, že jim, vědomi si tohoto triku, stále podléháme.

Nepředstupujeme před vás, abychom slibovali opravy komunikací a chodníků, údržbu zeleně, jasná pravidla pro dotace či hospodaření s majetkem města. Jednak bychom tím uráželi váš intelekt, a je také poněkud hloupé slibovat něco, co by mělo být snahou každého zastupitele už z podstaty, nehovoříc o tom, že dodržování mnoha z těch slibů ukládá zastupitelům zákon. Upřimně a sebekriticky musíme přiznat, že vám nemůžeme slíbit nic. Tedy nic ve smyslu opravy čehokoliv, postavení nových objektů občanské vybavenosti či dosažení čeho se obyvatelům nedostává, o zvýšení zaměstnanosti nemluvě. Takové sliby se dávají lehce, některé z nich jsou dokonce v obecné rovině i splnitelné, a ne nadarmo se říká, že slibem nezarmoutíš. Jsme ale Realisté, a nebudeme vám slibovat nic, co nedokážeme splnit.

Mnozí z vás si jistě všimli, že zastupitelstvo nedokáže dospět k usnesení u mnoha bodů svého jednání. Někdy je to dáno skutečnou či deklarovanou složitostí dané věci, na jejíž řešení nedokáží zastupitelé nalézt společný názor. Někdy jen prostý vzdor některých zastupitelů, za kterým se skrývá něco ne vždy lehce odhalitelného. To jsou důvody, proč k jakýmkoliv definitivním slibům z ranku „víme, chceme, dokážeme``, nepřistoupíme. Jsme si vědomi toho, že už jejich vyřčení je na pomezí lži. Slib jehož splnění nezávisí na nás a našem úsilí, který je nejasným i z důvodů, že se žádný z našich kandidátů do zastupitelstva vůbec nemusí dostat a úspěšnost jeho splnění mimo jiné závisí na hlasování ostatních, je čistým populismem.

V žádném případě však nejsme alibisté. Slibujeme Vám, že jako zastupitelé, pokud se jimi staneme, budeme rovní. Odmítáme tolerovat dosavadní praktiky porušování pravidel, deformace výběrových řízení a nerovnosti podmínek. Občan, který je seznámen s pravidly a podmínkami musí mít jistotu, že jsou platná, obecně platná. Jakmile přestávají platit přijatá pravidla, začíná chaos. Nemůže očekávat důvěru ten, který nedodržuje vlastní pravidla. Budeme se zasazovat o podporu dětí a mládeže, neboť jsou naší budoucností. Stejně tak důchodci na jejichž práci nyní my stojíme, zaslouží naše uznání i pozornost. Jsme otevření podpoře podnikání, nikoliv však na bázi klientelismu. Nebudeme podporovat investiční pobídky a různé individuální úlevy ani pro zahraniční, ani pro české firmy a podnikatele. Jde nám o rovné konkurenční prostředí s excelentními podmínkami pro investice a podnikání, které budou stejně výhodné pro všechny. Stejně jako jinde, chceme také jasná a srozumitelná pravidla v podpoře sportu a sociální politice.

Rozpočet města je omezený, a pravděpodobně to lepší nebude, spíše naopak. Je nutné brát to jako fakt a vycházet z daných možností. Dá se říct, že mezi řízením města a životem rodiny je jistá, nemalá podobnost. Jako rodič také víte, s jakým příjmem můžete jako rodina počítat, kolik máte naspořeno a co si, pokud nevyhrajete ve sportce, můžete dovolit. Matematika, i pravidla jsou jasná, míra jejich nedodržení ohrožuje rodinu a má přímý vliv na její jednotlivé členy. Proto i rodiče mající zodpovědnost kolikrát balancují na hraně únosnosti, aby dopřáli svým dětem, po čem touží s tím, že se sami uskrovňují, kde to jen jde. I přesto je nemálo okamžiků, kdy děti slyší ne, často to berou jako křivdu. Všem těmto rodičům patří dík a uznání. U městských zastupitelů i jejich vztahu k občanům a rozpočtu by to mělo být analogicky totožné, přesto však zde bývá situace reálně odlišná, někdy podstatně.

Zastupitel rozhoduje o rozpočtu města, na důsledcích svých rozhodnutí je zainteresován jen velmi volně, a tak má k obrazu rodiče často daleko. Má tendenci vybrat si své chráněnce a oblíbence, jež získávají na úkor ostatních. To se v normální fungující rodině nemůže stát. Pokud je dáno jednomu z dětí, ostatním se rodiče snaží kompenzovat jinou formou. Vyhýbají se situaci, aby ostatním dětem řekli, že na vás už nejsou peníze, tak jak je to běžné v politice. Stejně tak si jen málokterý otec rodiny koupí Porsche a zadluží celou rodinu, jen aby si splnil svůj sen, případně aby se ukázal. A auto nakonec stejně někde stojí, protože na opravy už nezbývá. Na městě to není úkaz nijak výjimečný. Megalomanské projekty, nesplnitelné vize, případně snaha zachovat po sobě alespoň malý pomníček je u politiků tendencí běžnou. I kdybychom pominuli náklady na realizaci, následné náklady na provoz a údržbu ji během pár let zcela zastíní. A to už ani nezmiňujeme problematičnost či dokonce nemožnost uvedení do stavu předešlého.

Abychom to shrnuli, naši politiku bychom asi nejlépe popsali jako politiku rodičů. Jsme si vědomi, že můžeme být v nemilosti a možná i nenáviděni. I tak to mívají děti vůči svým rodičům, je-li jim odmítnuta koupě hračky, nového mobilu apod. Cítíme ale odpovědnost za město, stejně jako za jeho obyvatele a nebudeme nadržovat jednotlivcům či skupinám na úkor ostatních. Nebudeme se pouštět do akcí, které městu nepřísluší. Nebudeme zatěžovat rozpočet projekty, jejichž financování a především budoucí náklady, jsou minimálně problematické. Je třeba si uvědomit, že město nezvládá údržbu svých budov a komunikací s odkazem právě na nedostatek financí. Naším cílem je město jehož obyvatelé v každém okamžiku vědí, co mohou očekávat a nač se mohou spolehnout. Město, které funguje jako dobrá rodina, tak, jak nejlépe to jde vzhledem k prostředkům, které má k dispozici.

Protijed proti chaosu netkví ve skupině, ale v jedinci a v přebírání osobní odpovědnosti za sebe, své blízké a svět. Nikoliv skupina, ale jedinec je společenskou jednotkou, na níž stojí a padá budoucnost světa. Máme mluvit pravdu, být zdvořilí, ostatním pomáhat a naslouchat jim s vědomím, že se od každého lze naučit něco, co nevíme.

Jordan B. Peterson